Elán slaví 40 let: Příběh alba, které změnilo slovenský pop

Elán - slovenská rocková skupina založená 1968

Když se řekne Elán, každému se vybaví něco jiného. Pro někoho jsou to divoké roky osmdesátek, pro jiného nezapomenutelné koncerty v devadesátkách. Tahle legendární slovenská parta začala psát svůj příběh v Bratislavě roku 1968, kdy se dali dohromady Jožo Ráž, Juraj Farkaš a Vašo Patejdl.

Pamatujete si ještě na ten moment, kdy jste poprvé slyšeli Ôsmy svetadiel? Tohle album z roku 1981 doslova změnilo československou hudební scénu. A co teprve hity z alb Nie sme zlí nebo Hodina slovenčiny - dodnes je slýcháme v rádiích a na večírcích.

Devadesátky přinesly další pecky. Rabaka nám ukázala, že kluci umí držet krok s dobou, a Hodina angličtiny dokázala, že Elán zvládne i náročnější vody. Kdo by neznal Kočku nebo Lásku moju? Tyhle songy prostě patří do zlatého fondu naší hudby.

Život ale není jen o úspěchu - v roce 1999 všemi otřásla Rážova nehoda. Byl to moment, kdy se tajil dech a fanoušci drželi palce. Naštěstí se Jožo vrátil ještě silnější a kapela pokračovala dál.

I v novém tisíciletí Elán dokazuje, že není žádným skanzenem. Primi a Anjelská daň ukázaly, že umí oslovit i mladší generaci, aniž by ztratili své kouzlo. Jejich koncerty? Pořád nabité energií, profesionalitou a tou správnou dávkou nostalgie.

Dneska už je Elán víc než jen kapela - je to kulturní fenomén, který spojuje generace. Jejich písničky znají babičky i vnoučata, zpívají se u táboráků i na velkých stadionech. A to je možná to největší ocenění, které může muzikant dostat.

Alba vydaná v osmdesátých letech

Osmdesátá léta byla pro Elán zlatou érou, kdy tahle parta muzikantů doslova válcovala československou hudební scénu. Všechno to odstartovalo v roce 1981 albem Hodina slovenčiny - a to byla teprve předzvěst toho, co mělo přijít.

Pamatujete si ještě na rok 1983? To když vyšel Elán 3 a všude hrál Kaskadér nebo Túlavý psík. Bratislavská studia Opus tehdy žila Elánem ve dne v noci, a když se k tomu přidal producent Peter Smolinský, vznikla prostě bomba.

Pak přišel asi nejodvážnější kousek - Hodina angličtiny. V době, kdy se na Západ koukalo přes železnou oponu, nazpívat celé album v angličtině? To chtělo kuráž! Ze Stuntmana (původně Kaskadér) se stal hit, který zněl úplně jinak než všechno ostatní u nás.

Detektívka v roce 1985 ukázala, že kluci umí být ještě lepší. Zaľúbil sa chlapec zněl z každého okna a rádia - však si to taky pamatujete, ne? A když v roce 1986 vyšel Nebezpečný náklad s Tanečnicí z Lúčnice, bylo jasné, že Elán je prostě nezastavitelný.

Konec dekády patřil Rabace. Soundtrack, který přerostl sám sebe. Smrtka na pražskom orloji nebo Kráľovna bielych tenisiek - tyhle songy zná dodnes každý. A není divu - byla to hudba, co měla šťávu, energii a hlavně duši.

Elán v osmdesátkách nebyl jen kapela - byl to fenomén, který změnil československou hudbu. A ty písničky? Ty hrají dál, protože pravé hity prostě neumírají.

Nejúspěšnější desky z devadesátých let

Když se řekne devadesátky a Elán, většině z nás se vybaví nezapomenutelné hity, které zněly z každého rádia a magnetofonu. Ta doba měla své kouzlo, co říkáte?

Album Hodina slovenčiny z roku 1991 odstartovalo zlatou éru kapely. Pamatujete si ještě, jak jste poprvé slyšeli Kaskadéra? Ten refrén si zpíval snad každý - od školáků až po jejich rodiče.

Netvor z čiernej hviezdy přišel jako blesk z čistého nebe. Elán se nebál experimentovat a ukázal, že rocková kapela může znít jinak. Progresivnější zvuk, odvážnější aranže - tohle už nebyla jen obyčejná pop-rocková deska.

A pak přišel ten odvážný krok - Hodina angličtiny. Jasně si vybavuju, jak jsme všichni byli zvědaví, jak budou znít naše oblíbené písničky v angličtině. Některým to sedělo líp, jiným míň, ale ten nápad byl prostě boží.

Elán 3000 ukázal, že kluci umí držet krok s dobou. Láska moja se stala hymnou všech zamilovaných a Nie sme zlí zněla na každé pořádné párty. To byly časy, co?

A nakonec přišla Rabaka - naprostá pecka! Tohle album bylo jako třešnička na dortu celých devadesátek. Dodnes, když někde hraje Zaľúbená, taneční parket se zaplní během pár vteřin.

Elán v devadesátkách prostě válel. Každá jejich deska měla svoje kouzlo a přinášela něco nového. Nebyla to jen muzika - byly to soundtracky našich životů, našich lásek, radostí i smutků. A víte co? Ty písničky fungují stejně dobře i dneska.

Významné hity z jednotlivých alb skupiny

Když se řekne Ôsmy svetadiel, každému se vybaví nezapomenutelný Kaskadér nebo ta titulní pecka, co nám dodnes naskakuje husí kůže. A co teprve Stužková - ta balada, co provázela každý maturitní ples!

Kamikadze Lover pak ukázal úplně novou tvář kapely. Zaľúbil sa chlapec rozechvíval srdce každé holky a Tanečnice z Lúčnice roztančila každou párty. A ta Kráľovná bielych tenisiek? Ta prostě patřila k létu jako zmrzlina.

Na Elánu 3 najdeme tu nezapomenutelnou Túlavý psík, co si ji brouká už třetí generace. Služobníčka se stala takovou hymnou rádiových hitparád a Člověčina? Ta trefila hřebík přímo na hlavičku svojí společenskou kritikou.

Hodina slovenčiny přivedla na svět stejnojmenný hit, co se stal soundtrackem školních let. Kočka a Ulica zase dokonale vystihly atmosféru městského života osmdesátých let.

Detektívka - to byla prostě bomba! Nebezpečný náklad zněl z každého magnetofonu a Vymyslená se stala tou písničkou, při které na koncertech všichni šíleli.

Na Rabace najdeme Tanečnicu a Lásku moju, které dokázaly, že Elán umí držet krok s dobou. A ta titulní Rabaka? Symbol vzdoru a svobody, co měl každý pod kůží.

Netvor z čiernej hviezdy přinesl zralejší zvuk s hity jako Láska je stvorená a tou nezapomenutelnou Čaba, neblázni, co spojila vtip s pořádným rockovým nábojem.

Z novější tvorby stojí za zmínku Anjelská daň s hitovkou Mladosť a ta koncertní pecka Zakázanká. A když přišlo Elán 3000, písně jako Voda, čo ma drží nad vodou ukázaly, že tahle kapela má prostě nesmrtelnou duši.

Studiová alba versus koncertní nahrávky

Když si pustíte desku Elánu, hned poznáte, jestli jde o studiovou nebo koncertní nahrávku. Ve studiu kluci cizelovali každý tón do dokonalosti - vyleštěné vokály, perfektně namixované nástroje, prostě paráda. Však taky strávili hodiny a hodiny laděním každičkého detailu.

Na koncertech je to úplně jiný level. Ta syrová energie, když Jožo Ráž spustí první tóny Nie sme zlí a dav šílí! Tady není prostor na druhé pokusy, všechno jede naostro. A víte co? Právě v tom je to kouzlo. Když kapela chytne správný drive, dokáže rozjet improvizace, co ve studiu nikdy neuslyšíte.

Ve studiu si mohli dovolit experimentovat. Vrstvili zvuky, přidávali efekty, hráli si s prostorem. Vašo Patejdl často přicházel s nápadama na klávesové linky, který by naživo ani nešly zahrát. Každá skladba dostala ten správný kabát, vybroušený do posledního detailu.

Live verze mají svoje vlastní grády. Tempo je svižnější, kytary syrovější, a když se rozjede Láska moja, lidi zpívají tak nahlas, že někdy přeřvou i kapelu. Muzikanti si často střihnou delší sóla, improvizují, a každý koncert je díky tomu jedinečný.

Jasně, ve studiu měli k ruce nejlepší techniku a mohli nahrávat, dokud nebyli spokojení. Na pódiu museli spoléhat hlavně na svoje zkušenosti a kvalitní aparaturu. Ale ta spontánnost a živelnost, to se prostě nedá načasovat ani naprogramovat.

Elán nám zanechal poklad v podobě obou světů - precizní studiové nahrávky i strhující koncertní záznamy. Každá verze má svoje specifické kouzlo a společně tvoří mozaiku jedné z největších legend naší hudební scény.

Každé ráno, když slunce vychází, cítím, jak se moje duše probouzí s novou energií a silou. Jsem připravena přivítat nový den s nadšením a radostí, která prostupuje celým mým tělem.

Květoslava Hrušková

Kompilační alba a výběry největších hitů

Když se řekne Elán, každému se vybaví něco jiného. Pro někoho je to soundtrack bezstarostných letních večerů, pro jiného vzpomínka na první lásku. Tahle legendární kapela nás provází už desítky let a její hity znějí z rádií dodnes.

Parameter	Elán Alba	Elán Astra
Production Years	1987-1989	1991-1994
Engine Type	1.3L Petrol	1.4L Petrol
Body Style	3-door hatchback	5-door hatchback
Country of Origin	Czechoslovakia	Czechoslovakia
Manufacturer	BAZ	BAZ

Průlomovým okamžikem byla Hodina slovenčiny z roku 1991. Kdo by neznal písničky jako Láska moja nebo Tanečnice? Tohle album se stalo doslova národním pokladem a není divu - zachytilo tu pravou esenci osmdesátých let.

Devadesátá léta přinesla Najväčšie hity, kde kluci překvapili fanoušky novým zvukem známých songů. Poprvé jsme mohli slyšet ty klasiky v digitální kvalitě, a to byl tehdy fakt zážitek!

The Best of Elán z roku 2003 - to už bylo něco pro skutečné fajnšmekry. Kromě hitovek obsahovalo i vzácné verze, co jste předtím nikde neslyšeli. A ty fotky v bookletu? Hotový poklad pro každého fanouška.

Zlatá kolekce pak přišla ve dvou dílech a nabídla parádní mix známých pecek i zapomenutých klenotů. Čtyřicáté výročí kapela oslavila bombastickou kompilací, kde vytáhli i nějaké ty poklady ze šuplíku - živáky a nikdy nevydané nahrávky.

Naprostou bombu odpálili v roce 2015 s Unplugged verzemi. Staré dobré hity v akustickém hávu ukázaly, že kvalitní muzika funguje v jakémkoliv kabátě.

Zatím poslední velkou kompilací je trojalbum Legenda z roku 2018. Je to jako muzikální cestopis napříč celou historií kapely, od skromných začátků až po současnost. Najdete tam i písničky, které se na jiné výběry nevešly, a to už něco znamená!

Prodejní úspěchy a ocenění desek

Kdo by neznal legendární Elán? Jejich debutové album Ôsmy svetadiel z roku 1981 vystřelilo jako raketa a stalo se platinovým - přes čtvrt milionu prodaných desek tehdy bylo něco neskutečného. A to byl teprve začátek jejich neuvěřitelné cesty.

Představte si tu atmosféru osmdesátých let. Zatímco Nie sme zlí a Elán 3 dobývaly československé domácnosti, kapela šlapala na plyn. Pak přišel rok 1985 a s ním Hodina slovenčiny - dvojnásobná platinová deska s půl milionem prodaných kusů. To už nebyl jen úspěch, to byla hudební revoluce!

Devadesátky? Jiná doba, stejný Elán. I když se rozdělila republika, fanoušci zůstali věrní. Hodina anglištiny v roce 1994 trhala rekordy na obou stranách hranice - jen v Česku přes 100 tisíc prodaných kopií. A když v roce 1998 vyšlo Elán Forever, první týden stačil na 50 tisíc prodejů.

Ceny se jen hrnuly. Zlatý slavík se stal prakticky jejich druhým domovem - čtyři vítězství v řadě mezi roky 1986-1989 mluví za vše. Kritici je milovali, hitparády jim ležely u nohou.

A pak přišla bomba jménem Najväčšie hity. Tohle album se stalo naprostou jedničkou slovenské pop music - 750 tisíc prodaných kopií je číslo, které bere dech. Nové milénium, nové výzvy - Anjelská daň se v roce 2010 stala nejprodávanějším slovenským albem roku.

Tajemství jejich úspěchu? Umí oslovit tátu, mámu i jejich děti. Ať už na vinylu, cédéčku nebo Spotify, jejich muzika žije dál. Pět milionů prodaných alb - to není jen číslo, to je důkaz, že pravá hudba nezná hranice ani čas.

Nejnovější studiová tvorba kapely

Slovenská rocková legenda Elán se po dlouhém tichu vrátila v roce 2010 s albem Anjelská daň. Návrat to byl vskutku parádní - přesně takový zvuk, který jsme milovali v osmdesátkách a devadesátkách. Jožo, Vašo a Ján do každé písničky vložili kus svého srdce a životních příběhů. A ta písnička Strom? Tu přece zná každý, však ji pořád hrají v rádiu.

O čtyři roky později nám kluci nadělili Živých nás nedostanú. To bylo něco! Martin Šrámek jim jako producent pomohl najít modernější zvuk, ale pořád to byl ten náš milovaný Elán. Když si pustíte Láska moja nebo Zaľúbení, hned poznáte, že to prostě umí - napsat melodii, co vám vleze pod kůži a už tam zůstane.

V roce 2019 přišlo album Najvyšší čas a bylo to jako čerstvý vítr. Nahráváli ho mezi Bratislavou a Prahou, a je to sakra slyšet. Jožo Ráž zase dokázal, že umí napsat text, co sedne do doby - ať už zpívá o tom, co se děje kolem nás, nebo o svých vlastních pocitech. Úžasná nebo Niekto ako ty? Prostě pecky jak hrom!

Ve studiu to teď mají jako ze sci-fi - míchají staré dobré analogové mašiny s digitálem. Vašo Patejdl to všechno šperkuje svými aranžemi, každá písnička je originál, ale přitom všechny drží pohromadě jako dobře postavená skládačka.

A co bude dál? Prý už kutí něco nového, mix rocku s moderní elektronikou. Po čtyřiceti letech na scéně pořád dokazují, že mají šťávu a nápady. Jsou jako dobré víno - zrají, ale neztrácejí říz. Prostě Elán, jak ho známe a milujeme.

Změny zvuku a stylu napříč alby

Hudební cesta Elánu je jako fascinující příběh, který začal v roce 1981 albem Ôsmy svetadiel. Ta syrová energie a nespoutanost prvních let - vzpomínáte si na ty nezaměnitelné kytarové riffy? Byla to doba, kdy kluci z kapely hráli především srdcem.

Polovina 80. let přinesla velký zvrat. Najednou jsme mohli slyšet mnohem propracovanější zvuk, kde se klasické nástroje potkávaly se synťáky. Hodina slovenčiny a Detektívka - to už nebyla jen obyčejná rocková kapela, ale parta muzikantů, která se nebála jít do experimentů.

Rok 1989 a album Nebezpečný náklad? To byl další milník. S producentem Milanem Dočekalem objevili úplně nové horizonty studiové práce. Vícehlas v refrénu Tanečnice dodnes bere dech, ne?

A pak přišla devadesátá léta. Elán se rozhodl, že škatulky jsou na nic. Do písniček se začaly vkrádat funky rytmy, soul i exotické nástroje. Jožo Ráž zpíval s takovou lehkostí a přirozeností, jako by mu každý styl byl vlastní odjakživa.

S novým tisíciletím se vrátili ke svým rockovým kořenům, ale už to nebyli ti samí divocí kluci z osmdesátek. Jejich zvuk dozrál jako dobré víno - plný, čistý, ale stále s tou správnou rockovou šťávou.

Dneska? Elán pořád dokazuje, že rock může znít moderně, a přitom si zachovat svou duši. Jejich písničky jsou jako starý kámoš, který sice zestárl, ale je pořád stejně cool. A možná právě proto jim to hraje už přes čtyři desetiletí.

Spolupráce s hosty na deskách

Když se řekne Elán, většině z nás naskočí hlavně Jožo Ráž a spol. Ale věděli jste, že za tím charakteristickým zvukem stojí i spousta dalších výjimečných muzikantů?

Asi nejpamátnější moment přišel v roce 1991, kdy se na albu Hodina slovenčiny objevil sám Karel Gott. Ten legendární duet Voda, čo ma drží nad vodou s Jožem Rážem? Dodnes běhá mráz po zádech, když ho slyším.

Osmdesátky byly vůbec na spolupráce bohaté. Marcela Laiferová propůjčila svůj nezaměnitelný hlas Tanečnici z Lúčnice - a to byste nevěřili, jak tahle písnička dostala úplně jiný rozměr. A když k tomu přidáte saxofon Dušana Húščavy, máte dokonalou kombinaci.

Konec osmdesátek pak přinesl zásadní zvrat - do hry vstoupil Marián Greksa. Jeho aranže na albu Nebezpečný náklad posunuly kapelu do úplně nových výšin. A ty dechové sekce z Fermáty? Naprostá paráda!

Devadesátky byly ve znamení experimentování. Ray Cooper, britský kytarový mág, přinesl na Hodinu angličtiny ten pravý ostrovní sound. A když už mluvíme o zajímavých spojeních - duet s Richardem Müllerem? To byla prostě bomba!

Nové tisíciletí pak ukázalo, že Elán umí držet krok s dobou. Spolupráce s Pavlem Haberou a Mirem Žbirkou na Anjelské dani dokázala, že kvalitní muzika nezná věkové hranice. A když k tomu přidáte smyčcový orchestr... no, to už je prostě jiná liga.