Zásady stravování podle ájurvédy
Stravovací režim považuje ájurvéda za nejdůležitější způsob, jak ovlivnit naše zdraví. Ostatní metody jsou pouze pomocné, ale hlavní je dodržovat zásady správného stravování. Nesprávná strava ovlivňuje imunitu i zažívání a vůbec všechny pochody, které v těle nastávají. To, co živí tělo, mysl a vědomí, je jídlo.
Výraznou předností, kterou ájurvéda má, je individuální přístup. Při stanovení jídelníčku přihlížíme k našemu nastavení energií (prakrti) i jejímu okamžitému stavu (vikrti), akutním i dlouhodobým zdravotním dispozicím, roční a denní době, počasí, náladě a množství dalších faktorů. Na první pohled to vypadá složitě, ale je nejlepší začít postupně s nejdůležitějšími faktory a pak jídelníček zpřesňovat.
Všeobecné zásady:
Přestože ájurvéda vyžaduje zcela individuální přístup, některé zásady pro zdravé stravování jsou společné a s jejich dodržováním bychom měli začít nejdříve. Nevyžadují totiž příliš mnoho znalostí a při mírné dávce vytrvalosti je není obtížné dodržet. I když se nám nový pohled na jídlo bude zdát zpočátku složitý, nebojme se ho. Časem pochopíme hlavní zásady a podle nich si budeme schopni naše jídlo kombinovat bez velkých problémů.
Jídlo podle ájurvédy také neznamená nutně přechod k vegetariánské stravě. Je sice pravdou, že v Indii je vegetariánství velmi rozšířené, ale není nutně vázané na ájurvédu. Naopak i jeden ze zakladatelů ájurvédy Čaraka doporučoval při určitých zdravotních problémech vývary z masa. Faktem ale je, že maso třikrát denně nepovažuje ájurvéda z dlouhodobého hlediska za vhodné. Jak si povíme dále, ájurvéda dává přednost vyváženosti.
Dále si povíme o hlavních zásadách ájurvédy při sestavování individuálního jídelníčku.
Zásada umírněnosti:
Za hlavní zásadu ájurvédské stravy bych považoval umírněnost. Většina alternativních způsobů stravování je založena na zákazech. Tyto potraviny jsou zakázané a tyto povolené. Je možné dodržovat buďto všechno nebo nic. To je problém, který vede po chvíli nadšení k odpadnutí většiny zájemců o alternativní stravovací režim. Ájurvédská strava je jiná. Zde platí zásada, že bychom měli dodržovat doporučení ze 70 - 90 %. Pokud ji dodržujeme méně, je to chyba a výsledky se pravděpodobně nedostaví nebo budou omezené. Pokud však dlouhodobě dodržujeme tato doporučení na více než 90%, snad s výjimkou závažných onemocnění, jedná se o extrém, který je taktéž škodlivý. Prostě možnosti našeho rozumu vyhodnotit všechny faktory pro stanovení optimálního jídelníčku jsou omezené, a tak musíme nechat i trochu prostoru intuici, která jídelníček dotvoří i proti psaným zásadám, ale nám individuálně na míru.
Pokud se nám stane, že z jakýchkoliv důvodů nedodržíme stravovací režim, nezoufejme a považujme takovéto vybočení za oněch prospěšných 10 %. Z vlastní zkušenosti vím, že i to může být zpočátku pro nás dogmatiky obtížné.
Zásada klidu a pohody:
Je důležité nejenom co jíme, ale také jak to jíme. Ve starých kulturách bylo jídlo rituálem a i ájurvéda takový rituál u jídla podporuje.
Minimální zásadou by mělo být, nedělat u jídla nic jiného než jíst. Není vhodné ani čtení ani dívání se na televizi. Taktéž příliš vzrušená diskuze, řešení rodinných nebo pracovních problémů při jídle není vhodné. Aby trávení dobře fungovalo, je potřeba soustředit své myšlenky na jídlo a nerozptylovat se tím, co se děje kolem.
Jíst bychom měli v klidném a příjemném prostředí, pro nás s příjemnými lidmi. Zcela nevhodné je jídlo ve stoje, za chůze, u počítače nebo při řízení auta. Takové jídlo nemůže být správně stráveno.
Důležitá je jednoduchá, ale vkusná úprava talíře ale i jídelního stolu. Člověk jí všemi smysly a vše co přispívá k pohodě při jídle, přispívá k dobrému trávení.
Malé zastavení před jídlem, poděkování za jídlo nebo modlitba je také velmi vhodnou formou zlepšení zažívání, ale má pochopitelně i další duchovní aspekty.
Zásada zdravých a čistých potravin:
Při výběru surovin pro přípravu jídla se snažíme volit, co nejčistší a chemicky co nejméně zasažené. V dnešní době to je problém, ale čím je surovina méně zpracována, tím poskytuje kompletnější živiny. Podle možností proto dáváme přednost potravinám z domácího pěstování nebo chovu, případně biopotravinám.
Vyhýbáme se zejména margarínům, taveným sýrům, rafinovanému cukru, náhradním sladidlům a potravinám označovaným jako light.
Pokud možno se vyhýbáme ohřívaným jídlům a jídlům připravovaným v mikrovlnné troubě.
Zásada dostatečného času pro trávení:
Strávit snězené potraviny není otázkou několika minut, ale u většího jídla to trvá obvykle tři hodiny. Výjimkou je ovoce, které, pokud je konzumujeme samostatně, trávíme asi hodinu. V době trávení bychom neměli zatěžovat náš zažívací trakt dalším jídlem. Jinak se staré jídlo nestráví, uloží se v těle ve formě nečistot (ámy - v budoucnu bude odkaz). Těmi se naše tělo postupně zanáší a pokud neprovedeme detoxikaci (v budoucnu bude odkaz), může dojít i k různým závažným onemocněním.
Nejúčinnější trávení je v době Pitty, to jest kolem poledne (12.00 - 14.00). V této době je nejvhodnější konzumovat hlavní jídlo dne, které by mělo představovat v ideálním případě 60% denního příjmu potravy. Večeře by měla být do 19.00, lépe do 18.00 s tím, že pokud chceme zhubnout, večeříme co nejdříve a naopak (s dodržením zásady, že neulehneme ke spánku, dokud není jídlo stráveno). Na večeři volíme lehčí, lépe stravitelná jídla. Snídaně je nejvhodnější kolem mezi sedmo a osmou hodinou s tím, že lidé s převahou Kaphy mohou snídani vynechat.
Na svačinu se jeví jako nejvhodnější ovoce.
Zásada hlavních jídel:
Je třeba si ovšem uvědomit, že náš organismus považuje za samostatné jídlo každé uzobnutí, bonbón, žvýkačku, mléko. Toho všeho je vhodné se během dne vyvarovat. Je to asi největší "omezení" při ájurvédském způsobu stravování, ale jeho dodržení nám podle mých osobních zkušeností výrazně vylepší zažívání. Je to zásada na první pohled jednoduchá, ale vyžadující určitou sebedisciplínu. Její výhodou je, že záleží pouze na nás a můžeme ji realizovat kdykoliv a kdekoliv.
Zásada jídel podle konstituce:
Zásady pro výběr potravin jsou různé podle toho, kterou dóšu chceme snížit. Vycházíme z okamžitého stavu (Vikrti), po jeho srovnání z Prakrti a ročního období (viz literatura - Sezónní dieta)
Při společném stolování více lidí různých konstitucí upravujeme jídlo zejména individuálním kořeněním, popřípadě volbou příloh a ochucovadel.
Jezme, máme-li hlad:
Příjem potravy je třeba přizpůsobit současnému stavu trávicího ohně v těle (v budoucnu proklik). Nejezme, pokud nemáme hlad, a nepijme, pokud nemáme žízeň. Nejezme, máme-li žízeň, a nepijme, máme-li hlad. Cítíme-li hlad, znamená to, že je roznícen náš trávicí oheň. Pokud se v takovou chvíli napijeme, tekutina rozpustí trávicí enzymy a dojde ke zmírnění trávícího ohně.
Hlad ovšem můžeme podnítit pravidelností našeho stravování. Pokud pravidelně ve stejnou dobu usedáme ke stolu, naše trávící šťávy se v tuto dobu aktivují automaticky. To prokázal již I.P. Pavlov při známém pokusu se psi.
Kombinace potravin:
Některé potraviny by se neměly spolu kombinovat. Na této zásadě je založený systém dělené stravy. Ájurvéda není v této věci tak přísná a zastává názor, že člověk s dobrým trávícím ohněm zvládne i horší kombinace jídel. Přesto je dobré dodržovat alespoň některé zásady. Nejdůležitější je nekombinovat ovoce s jinými potravinami. Pokud musíme tuto kombinaci sníst, jíme ovoce jako první a pak zbytek. Příklady dalších nevhodných kombinací jsou:
- jogurt a ryba
- jogurt a banán
- mléčné výrobky a maso
- mléko a kvasnicový chleba
Pro Váty je správná kombinace potravin důležitější než u ostatních dvou typů. Trávicí systém s převahou Váty nedokáže zvládat různé druhy potravin společně, jakkoli je jejich množství malé, protože suchost a proměnlivost Váty otupuje citlivost trávicího procesu. Nepravidelnost ve stravování narušuje rovnováhu Váty a ještě dále trávení zhoršuje. V jednom hrnci se však rozdíly jednotlivých druhů potravin vyrovnávají, stírají a výsledná hmota se lépe konzumuje i tráví. Tento typ jídla je vhodný pro osoby, které jsou nemocné, zotavují se nebo regenerují.
Pití při jídle:
Pijme 45 minut až 1 hodinu před a po jídle. Větší množství tekutin ředí trávicí enzymy, což zhoršuje proces trávení. Během jídla pijme pouze po malých doušcích teplou vodu, příp. s citronem, teplý čaj nebo pramenitou vodu o pokojové teplotě, do množství okolo 2 dl, která pomáhá trávení. Více o pitném režimu zde.
Poznámky k některým potravinám:
- med nezahříváme na více než 40 stupňů, protože pak se v něm tvoří toxiny
- kardamon v kávě a pepř v bramborách snižuje některé negativní vlastnosti těchto potravin
- u sýrů dáváme přednost sýrům zrajícím a tvarohovým, před sýry tvrdými, které jsou velmi koncentrované a obtížně stravitelné
Další neméně důležité zásady:
- jídlo důkladně pokousejme a prosliňme
- při jídle seďme pokud možno narovnaní s nezkříženýma nohama energie tím mohou lépe proudit
- v ideálním případě by každé jídlo mělo obsahovat všech šest základních chutí
- při jídle nekombinujeme příliš mnoho surovin
- jídlo není vhodné po cvičení, sexu, koupeli a fyzické námaze, nikdy se nepouštějme do jídla, když jsme rozčílení, otrávení nebo jinak citově rozladění
- dávejme přednost vařené stravě před stravou syrovou, vařením se stává jídlo stravitelnějším, syrová strava je vhodná v létě a pro konstituci s převahou Pitta
Literatura:
- Douillard, J.: Sezonní dieta, Ecce Vita, Praha, 2002
- Frej, D.: Ájurvédské recepty pro zdraví, EB nakladatelství, Praha, 2004
- Frej, D.: Ajurvéda, Eminent, Praha, 2007
- Ojha, A.: Ajurvédské paprsky díl 1., Ájurvédské centrum Sántoš, Praha, 1998
- Rajpoot, G.: Ájurvédská kuchyně, Ómcentrum Praha bez vročení
- Svoboda, R.,E.: Základní kniha ájurvédy, Fontána, Olomouc, 1998
- Svoboda, R.E.: Ájurvéda pro ženy, Ecce Vita, Praha, 2002
